Zpět na hlavní stránku.
Domů
Sdružená obec baráčníků "STARÉ  ČIČOVICE" Kolín V.

 Kroj prácheňský ženský

 

Prácheňský kroj má velmi vážný vzhled, klidný a vyniká bíle vyšívaným rostlinným ornamentem, s květy vyplněnými šitými jemnými pavučinkami.
K svátečnímu nosily ženy bíle vyšívané sukně plátěné nebo širtinkové. Sukně sahala přes půl lýtek, široká, ze tří šířek látky, v pase nabraná v husté řasy. Dolní okraj sukně zdobí hluboké zuby, jichž kroužky jsou s dírkami. V každém zubu je květ, jehož střed je vyplněn pavučinkou. Nad vyzoubkovaným okrajem je vlnovka v níž se pojí v ladném uspořádání květy, dírky, puntíky, v nichž se uplatní velmi pavučinky.
K bílé sukni patřila hedvábná dykytová zástěra, hnědá, fialová červená, někdy měňavá, sahající až k okraji sukně. Zástěra se upevňovala vázankou, někdy protkávanou květovanou stuhou. Nosily se také sukně barevné (polovlněná domácí látka), tibetová, barvy světle nebo temně modré, karmínově červené, temně šedé, fialové nebo zelené. Níže než v polovině délky byla našita hedvábná květovaná stuha, asi 10 cm široká. Sukně bývaly i z měňavého hedvábí, nezdobené stuhou. K barevným sukním nošeny bílé zástěry, na dva lokte široké, sahající k okraji sukně. Tyto byly ze tří stran vyzoubkované, nad dolním okrajem vyšit ornament jako na bílé sukni. Pod sukni oblékaly více spodniček.
Košile tenčice byla ze širtinku nebo z plátna - u krku bíle vyšívaný vejložek -okruží. Vzor vyšitý na vejložku zdobil i okraje širokých rukávů, jež byly nad loktem zdrhovány tkanicí, čímž zdrhnutí tvořilo širší pruh. Když nebyly vejložky u krku a okraje rukávů vyšívané, byly zdobeny širší paličkovanou krajkou.
Starší šněrovačky byly safiánové - později byly šity z pestrého barevného brokátu. Vzadu je šněrovačka vysoká, vpředu hluboce vykrojená. Průramky a výstřih byly lemovány tzv. zahrádkou. Byla to ozdoba z úzké stužky. Vpředu šněrovačka byla šněrována a pod šněrováním zasunut tzv. "punt" nebo "zouvák". Byl to trojúhelník z tuhého papíru, potažený touže látkou jako šněrovačka.
Na ramena kladen hedvábný šátek na koso složený a vpředu se jeho cípy zastrčily za šněrovačku. Vlasy rozděleny pěšinkou a sčesány hluboce k uším. Přes čelo kladena úzká černá sametka, zdobená korálky zvaná "trýbek". Na hlavu ženy vázaly šátek na babku. Tento byl hedvábný s třásněmi, červený, zelený nebo modrý. Nosily se i zlaté a stříbrné čepce, vyšívané, mnohdy i granáty přizdobené. Na předním okraji byl čepec zdoben skládaným rýžkem z úzké kraječky nebo tylu, v němž byla naskládaná barevná stužka. Tomuto rýžku se říkalo "prefunda". Vzadu na čepci upravena vázanka z hedvábné stuhy, jejíž konce splývaly dolů. Okraje stuhy přizdobeny buď zlatým nebo stříbrným třepením. Na krku se nosívala šňůra granátů.
K bílé sukni se nosily červené punčochy, zdobené žlutě vyšívanými klínky, k sukni barevné punčochy bílé.
Střevíce černé, kožené, mírně vykrojené, měly nízké podpatky, kol okraje rýžek ze stužky, ke kroji nošeny bílé filce.
Svobodné dívky místo čepce nosily na čele vyšitou černou sametku, tzv. "trýbek" a vzadu na něj vázaly stuhy na kličky a konce volně visely do pasu. Mašle květované jako u čepce. (Mašle jsou jako u krojů blatských).

 

Přehled krojů