Domů	Sdružená obec baráčníků "STARÉ  ČIČOVICE" Kolín V.
	Kroj kozácký (Tábor) ženský

Košilka, na prsou sámečky, krátké široké rukávy "balónky", u krku i u rukávů krejzlíček, lemován vláčkovou krajkou, výjimečně bez krajky, ale vyšívaný prolamováním.
Šněrovačka tuhá, s kosticemi, nevyšívaná, z květovaného brokátu, nebo jednobarevná, ze sukna, černé, tmavomodré nebo tmavozelené barvy, zdobená barevnou výšivkou z vlny nebo bavlny, portami, krepinkami a penízky (flitrem). Vzadu vysoká a úzká, s naznačeným šněrováním, vpředu nízká, s ozdobným přepínacím zubem (šoršíkem), do něhož se zapínaly šátky, jež se kladly přes prsa. Šněrovačka zapínala se vpředu a nosila se pod sukni.
Šátky kladly se přes ramena, na prsou se lehce zkřížily, přepnuly šoršíkem a zasunuly pod sukni, takže jejich konce už nevykukovaly. Byly pestré, hedvábné nebo vlněné, přeložené na cíp (do trojúhelníku), nebo bílé batistové či tylové, tzv. kosičky, protože to byly jen půlky šátků, stříhané do trojúhelníku, takže z jednoho čtverečního metru tylu byly kosíčky dvě.
Sukně sahaly asi do půl lýtek, byly široké, podložené spodničkami a honzíky. Pruhované šerky, květované tibety, měňavé hedvábí i jednobarevný brokát s vetkanými květy. Barvy spíš tlumenější. Dívky nosily i bílé sukně, bohatě vyšívané, jako zástěry, (jenže zástěra měla obvykle zubatý okraj, kdežto sukně měla lem rovný, nevyšívaný). K bílým sukním zástěry, bílé nebo barevné, z brokátu či hedvábí.
Zástěra 120-250 cm široká, stejně dlouhá jako sukně. Někdy z barevného brokátu s vetkanými květy, většinou bílá, bohatě zdobená pracnými mřížovými, bílými výšivkami v rovných nebo vlnitých pruzích zvaných silrnice (?), pod níž prosvítá temná sukně.
Čepec - malé, tvrdé, kulaté čepečky z bílého plátna nebo jednobarevného hedvábí různých barev, lemované bílou vláčkovou kraječkou a bohatě zdobené zlatým dracounem, i pestrým hedvábím (řetízkovým stehem), penízky a někdy i granátovými korálky. Přes čelo černá sametka.
Holubička bílá, nepříliš veliká (pás 80-90 cm dlouhý a 10 až 16 cm široký) s bílým mřížkovým vyšíváním, do tuha naškrobená. Korále zlaté, stříbrné a různobarevné korále, tzv. "foukané perle", křehké, podobné materiálem vánočním ozdobám na stromeček, nebo granáty. Bylo jich vždy několik šňůr a svazovaly se vzadu pentlí, jejíž konce volně splývaly po zádech, asi do půl sukně.
Punčochy bílé, střevíce černé, lemované ozdobou z černé stužky a bílých knoflíčků. Nebo i pantofle.
Starší ženy převazovaly přes čepec bíle vyšívaný šátek (plenu) o rozměrech 1x1 m, který přeložily na cíp, vyšívaným rohem navrch a pod bradou svázaly. Nad čelem naškrobenou látku nalomily, aby neležela do kulata, nýbrž tvořila stříšku X (kapličku). Vzadu se pod plenou tvrdě rýsovala naškrobená křídla holubičky. Aby je tíha pleny nelámala, vyztužovala se papírem, drátem i kůží.
Kabátky - špenzry - z černého, tmavozeleného i tmavomodrého sukna, později i z hedvábí a atlasu, zřídka ze sametu nebo brokátu. V pozdější době se širokými rukávy a s límcem, zdobené portami, prýmky, nabíráním (žabkami), sametem, knoflíčky. Vzadu ozdobně skládaný šůsek.
Na panství želečském na Táborsku nosily se zástěry, holubičky a pleny bez prolamování, vyšívané kvítečky z karmazínového a žlutého hedvábí, někdy i zlatou nití, doplněné penízky. Ostatní součástky byly stejné jako u kroje táborského.
Pro všední den nosily se kanafasové zástěry, na hlavě bělavé nebo světlejší květované šátky uvázané pod bradou. Košilky s krátkými užšími rukávy, šerkové - polovlněné i prací sukně.