Zpět na hlavní stránku.
Domů
Sdružená obec baráčníků "STARÉ  ČIČOVICE" Kolín V.

Stanovy spolku ze dne 26.8.1895 

Dne 26.8.1895 byly schváleny výnosem místodržitelství v Praze pod číslem 131.197
  Regule (stanovy) vlastenecko-dobročinného spolku Svobodné obce baráčníků v Kolíně, čili pravidla a naučení, kterakým způsobem spravovati a říditi spolek tento, aby prospíval, mohutněl a vzkvétal.  
Stanovy tyto staly se podkladem pro stanovy spolků jiných a to nejen v zemích českých. I dnes v nich shledáváme mnoho moudrých a užitečných ustanovení.

 


Titulní stránka stanov

List domovský, udělovaný členům spolku baráčníků.

Poslední list stanov včetně vydavatele.
My rychtář a konšelé vlastenecko-dobročinného spolku "svobodná obec Baráčníků v Kolíně" známo činíme tímto listem, kterak obec bez pořádku dobrého všechny věci neužitečné, nestálé a nebezpečné jsou, zvláště pak mezi lidmi těmi, kteříž by v dobrém sousedství mezi sebou setrvati chtěli. - Nemohli jsme také jiného usouditi, než že mezi sousedy a podruhy řádu a práv v jistém vyměření potřebí jest, tudíž také pro všeobecné dobro naší "svobodné obce Baráčnické" artikulů nížepsaných nyní i na časy budoucí jsme vypracovali a schválili a mocí úřadu svého vyzdviháme, stvrzujeme a upevňujeme, chtíce tomu, aby ode všech sousedů a podruhů artikule tyto byly zachovávány a přesně plněny, kteřížto artikulové slovo od slova a v náležitém pořádku tuto jsou položeni.

ARTIKUL I.
Nejprvé tímto známost činíme, že tomuto vlastenecko-dobročinnému spolku dali jsme jméno: "Svobodná obec Baráčníků v Kolíně" a sídlo jemu po časy nynější i budoucí trvale a výhradně v Kolíně jsme ustanovili.
Řeč jednací pouze českou určili jsme.

ARTIKUL II.
S dobrým pak rozmyslem svým ustanovujeme hlavím oučelem "Ústřední Matici Školskou" a mimo to i jiné podniky obecně prospěšné a to národní a dobročinné podporovati; dalším pak oučelem má býti pěstování vzájemnosti, šlechtění ducha a mravů. Pročež sousedům a podruhům všem na srdce ukládáme, aby shora uvedené oučely naše všemožně podporovali.

ARTIKUL III.
Aby oučelu v art. II. vyznačeného dosaženo bylo, ustanovili jsme prostředky:
a) společné pravidelné schůze dvakráte v témdni, ve kterých prováděna bude zušlechťující zábava, hudební a zpěv ní čísla, výstupy, přednášky a jiné rozhovory;
b) v Kolíně i mimo Kolín pořádané veřejné velké zábavní večery, taneční zábavy, pouti, divadelní představení, muziky, posvícení; výlety, při nichž možno divadelní představení dávati a konečně jiné zábavy s programem odpovídajícím oučelům, které jsou vyznačeny v artikulu II.;
c) uctívati památky vynikajících osob o národ český a spolek náš zasloužilých;
d)hmotné prostředky pak jsou: zápisné členů a jejich členské příspěvky a dary, výtěžek ze zábav, výletů atd.

ARTIKUL IV.
Vlastenecko-dobročinný spolek "Svobodná obec Baráčníků v Kolíně“ skládati se má:
a) ze sousedů (jichž může býti až 70), 
b) z podruhů (neobmezeného počtu).
K návrhu rychty může valné shromáždění počet sousedů přes 70 z podruhů rozšířiti. - Sousedy jsou ti členové spolku, kteří rychtou za sousedy jmenováni byli. - Podruhem jest každý počestný občan, který na přímluvu usedlého již souseda do obce rychtou přijat byl.

ARTIKUL V.
Každému sousedu a podruhu na paměť dobrou klade se, aby jako pokojný a počestný soused v obci se choval vejtržky nepáchaje, dále pak aby při řízení obecním ustanoveného dne v rychtě (na Baráce) vynajíti dal, kontribuci obecní valným shromážděním ustanovenou v měsíčních lhůtách předem řádně a bez reptání odváděl, všem usnesením obecním a nařízení rychtářskému a konšelstva poslušně se podrobil, při řízení bez svolení rychtářova nemluvil, s každým spokojeně se snášel, soused podruha, podruh souseda a soused souseda miloval a vzájemnost bratrskou pěstoval; vstupuje do obce, aby své jméno, stav, správně udal, vždy ku prospěchu obce (spolku) jednal, regule tyto a řády vždy zachovával, usnesení konšelstva šetřil, zápisné 5 korun ihned, byv přijat, složil a úřad volbou naň vložený přijal a ochotně, svědomitě a nezištně ku blahu obce zastával. 

ARTIKUL VI.
Poněvadž pak povinnosti každému sousedu a podruhu uloženy jsou, dává se každému z nich, když povinnostem úplně dostál, toto právo:
a) právo hlasovati; voliti a volenu býti ve valném shromáždění a to o všech záležitostech, o nichž rychtě rozhodovati nepřísluší, mají pouze sousedé. Sousedi a podruzi mají dále právo: b) užívati všeho majetku obce dle platných ustanovení a řádů, taktéž nahlédnouti za přítomnosti konšela, jehož se týče, do listin a knih obecních;
c) rokovati o všech záležitostech, o nichž rychtě rozhodovati nepřísluší, činiti dotazy a podávati ve schůzích rychty slušné, k obecnímu dobru čelící a prospěšné návrhy;
d) odvolati se z usnesení rychty k nejbližšímu valnému shromáždění;
e) vyžadovati sobě za důležitými příčinami v 7 dnech schůzi rychty, souhlasí-li s ním nejméně 1/4 všech sousedů a ve 14 dnech svolání valného shromáždění, souhlasí-li s ním nejméně 1/2 všech sousedů;
f) navštěvovati zábavy spolkové za vstupné rychtou stanovené;
g) kdyby pak ze sousedů neb podruhů některý z vůle Boží život vezdejší dokonal, budiž jemu příslušná poslední od čest od spolku vzdána.

ARTIKUL VII.
Svobodnou obec Baráčníků v Kolíně spravovati bude:
a) valné shromáždění; 
b) rychta;
c) jednotliví funkcionáři.

ARTIKUL VIII.
Valné shromáždění všech sousedů a podruhů koná se pravidelně koncem měsíce září nebo počátkem října (v době. sv. Václava) každého roku.
V působnost valného shromáždění spadá:
a) volba rychtáře, pravé ruky a 8 konšelů, pak 2 revisorů účtů;
b) zkoumání účtů a zpráv jednotlivých funkcionářů za uplynulý rok;
c) rozhodování a změnách regulí (stanov);
d) schvalování veškerých řádů, jichž potřeba se jeví;
e) rozhodování o odvolání podaných proti usnesením neb výkonům rychty;
f) usnášení se o odznacích spolkových (po případě stejnokrojích);
g) ustanovení výše kontribuce (členských příspěvků) ;
h) usnášení se o zrušení obce (spolku).
Volby ad a) jmenované platí na 1 rok.
Valné shromáždění uzavírá platně prostou většinou hlasů, je-li nejméně 1 třetina všech sousedů přítomna. - Čas odbývání valného shromáždění oznámí se členům nejméně 8 dnů napřed buď veřejnými novinami, buď soukromými dopisy a na vyhlašovací tabuli. - Nesejde-li se potřebný počet sousedstva, vykoná rychta o hodinu později druhé valné shromáždění s týmž pořadem rokování, které uzavírá platně, nehledíc na počet přítomných sousedů. Mimořádné valné shromáždění svolá rychta, kdykoliv to za dobré uzná, jest však povinna je svolati, když toho nejméně ½ všech. sousedů si přeje.
Volby ve valném shromáždění konají se hlasovacími lístky. Každý soused musí lístek odevzdati osobně a rozhoduje prostá většina hlasů. - Bude-li hlasů rovný počet, rozhodne se losem. Když pak volby skončeny, tu zvolení dají slib na čest a poctivost svou, že spravedlivě a svědomitě budou rozsuzovati, k obecnímu dobru jednati, vše, co se škodou jménu a dobru obecnímu by bylo, bedlivě uvažovati a všeho toho se přísně vystříhati.

ARTIKUL IX.
Rychta, zvolená dle artikule VIII, se platně usnáší prostou většinou hlasů, je-li pět konšelů, rychtáře v to počítaje, přítomno.
Rychtě přísluší v obor její působnosti:
a) nejdéle do 3 dnů po svém zvolení úřad svůj nastoupiti a funkcionáře valnou hromadou nezvolené zvoliti;
b) bdíti nad řádným plněním regulí;
c) uvažovati a vyřizovati návrhy , sousedstvem učiněné;
d) vypracovati neb přeměniti potřebné řády a předložiti je valnému shromáždění ku schválení;
e) přijímati nové členy (sousedy i podruhy);
f) určovati vstupné do zábav;
g) svolávati valné shromáždění a sestavovati k němu pořádek jednací;
h) činiti valnému shromáždění návrh na zvýšení počtu sousedů;
i) spravovati jmění obecní (spolkové), za kteréž valnému shromáždění zodpovědna jest;
j) vylučovati sousedy a podruhy takové; kteří povinnostem regulemi těmito aneb usnesením valným shromážděním a rychtou uložených nezachovávají neb neslušným a nepočestným jednáním pohoršení dávají;
k) schvalovati pořad zábav;
1) ustanoviti obecního posla a jiné zřízence pomocné;
m) vykonávati vůbec všechna práva, jež valnému shromáždění vyhražena nejsou;
n) člena rychty, který se tří po sobě jdoucích schůzí, náležitě se neomluviv, nezúčastnil, za vystouplého považovati a na místě konšelů takových, jakož i těch, kteří dobrovolně z rychty vystoupili, až do nejbližšího valného shromáždění ze sousedů náhradníky jmenovati;
o) scházeti se dle potřeby každý týden ku upravení a vyřízení obecních záležitostí;
p) chovati si právo rychtářské za odznak důstojnosti rychtářské;
r) ohlašovati schůze rychty a sousedské bud' novinami neb dopisy a na obecní ohlašovací tabuli.

ARTIKUL X.
Funkcionáři konšelstva mají následující povinnosti a práva:
a) Rychtář stojí v čele obce (spolku) a vede jako hlava celé její řízení, bedlivě přihlížeje k tomu, aby konšelé, sousedi a podruzi povinnosti své řádně konali; zastupuje spolek jako hlava obce oproti úřadům a třetím osobám, podepisuje veškerá obecní dokumenta, účty, !rejstříky, listiny a protokoly, svolává konšely k rychtě a sousedy s podruhy ke schůzím, řídí jednání rychty 
a ve valných shromážděních dle způsobu parlamentárního má vrchní dozor v obci a všech obecních (spolkových) záležitostech.
Ve zvláště nutných případech jest oprávněn učiniti vydání do 20 korun, jest však povinen vymoci si v nejbližší schůzi schválení rychty.
Účty rychtou schválené podepisuje a poukazuje k výplatě.
b) Pravá ruka zastupuje ve všem rychtáře, kdyby cos tohoto zašlo neb byl-li týž zaneprázdněn, používaje po ten čas veškerých jeho práv a povinností.
c) Levá ruka jest prvým z konšelů, jemuž listiny skládati a podepisovati náleží, on vykonává práce kancelářské, zaznamenává příjem a vydání peněž do protokolu, zapisuje důležité příhody v obci do "památní knihy", vede zápis o schůzích rychty a valných shromážděních, má v evidenci seznam sousedů a podruhů a podává ve valném shromáždění zprávu o činnosti obce za uplynulý rok. - Uveřejňuje v novinách důležité události obecní a obstarává zadávání žádostí a povolení divadel, zábav, výletů atd. a doklady, jako knihy, výstupy, zadává k censuře.
d) Početník přijímá a opatrně ukládá peníze obecní, které na základě usnesení rychty proti kvitancím, které opatřeny býti musí podpisem rychtářovým vyplácí, vede knihu pokladní, knihu členských příspěvků, vybírá od sousedstva a podruhů zápisné a příspěvky a vůbec přijímá veškeré peníze, jež obci patří.
Každý měsíc podává rychtě pokladní zprávu účty doloženou ku schválení a každoročně valnému shromáždění obecní účty k prozkoumání a ku schválení předkládá.
Početník upomíná sousedy a podruhy o dlužnou kontribuci (příspěvky), bdí nad řádným jich placením, navrhuje rychtě sousedy a podruhy pro neplacení příspěvků k vymazání.
O různých spolkových zábavách podává početník rychtě zvláštní zprávu účetní.
e) Správce obecního jmění opatruje zboží obecní pečlivě a chrání, jakož i obecní špejchar v pořádku udržuje a veškerý obecní majetek, za který ručí, v evidenci má.
Správce vede seznam veškerého obecního majetku a předkládá rychtě měsíční a valnému shromáždění výroční zprávu o stavu majetku obecního.
f) Kapelník řídí obecní hudbu při schůzích pravidelných, při kterýchž schůzích cvičí s hudbou nové skladby hudební a má na starosti nejnovější skládání hudební, by byla cvičena a předváděna
g) Archivář ukládá celý obecní archiv a důležité listiny, řídí obecní knihovnu, přijímá a zakupuje knihy rychtou povolené - po případě půjčuje sousedstvu knihy, o čemž vede knihu zápůjční. - Stará se, by knihovna a archiv byl v náležitém pořádku. - Rychtě podává zprávu měsíčně a valnému shromáždění zprávy celoroční:
h) Konšel pořadatel má na starosti pořádání a provedení.veškerých zábav, poutí, posvícení, muzik, vejletů atd., řídí zasedání zábavního odboru.
Rychtě předkládá zprávu měsíčně a valnému shromáždění podává zprávu celoroční o provedených zábavách. Levé ruce odevzdává 8 dnů před zábavou atd. texty pro censuru potřebné. - Jemu přináleží přičiniti se ze všech sil jak o morální, tak i o finanční úspěch všech zábavních podniků obcí pořádaných,
i) Konšel kůru literáckého má na starosti pěstování zpěvu vlasteneckého, národního. - Má sobě vybrati sousedy a podruhy, kteří nebručí, by dohromady cvičili a přednášeli sborové písně národní a vlastenecké.
k) Revisoři obecního spolkového jmění povinni jsou občasně nejen pokladnu a účetní knihy, nýbrž i ostatní inventář revidovati a rychtě a valnému shromáždění zprávu o výsledku podávati. - Povinnosti ostatních funkcionářů obecních uvedeny jsou v řádu domácím, , který na rychtě jest vyvěšen.

ARTIKUL XI.
Jakož pak toho dbáno budiž, aby sousedé imprimis artikulí s hora vytknutých se drželi a edlivě jich zachovávali, uvádí se ve známost; že kdožkoliv ze sousedů neb podruhů po 4kráte za sebou v rychtě obecní při řízení nedal se vynajíti,, napotom dopisem jsa vyzván ani pak se nedostavil, aniž se řádně omluvil, budiž z obce naší vystěhován a v knize škrtnut, nemaje práva na zboží obecní nižádného.
Totéž stane se sousedu neb podruhu, který činí vejtržky a poškozuje zájmy obecní a přestupuje tyto artikule.
Soused nebo podruh vyloučí se podle usnesení rychty.
Členem obce naší přestává býti, kdo vystěhování své buď ústně neb písemně rychtě oznámil, kdo navzdor napomenutí početníka za tři (3) po sobě uplynulé měsíce příspěvku nezapravil a kdo byl vyloučen.
Vyloučený soused neb podruh může se odvolati k nejblíže příštímu valnému shromáždění.
Pro menší přestupování, jako neplnění nařízení a napomenutí rychtářova, roboty zanedbávání, neslušné si počínání atd. rychtáři právo se dává, souseda neb podruha, jehož se týče, napomenouti, což pak-li marné a bez účinku by bylo, pokutu uložiti a když by i to marné bylo, stížnost k obci předložiti.

ARTIKUL XII.
Podmínky platných usnesení, spisů a ohlášení jsou tyto:
a) veškerá usnesení,jak ve valných shromážděních, tak i zasedání rychty platí právem, když se pro ně prostá většina hlasů vyslovila;
b) veškeré listiny a spisy obcí vydané musí podepsány býti rychtářem, pravou rukou a levou rukou a opatřeny býti obecní pečetí, kterou chová u sebe rychtář neb v nepřítomnosti tohoto pravá ruka;
c) valná shromáždění oznámí se 8 dní napřed a zasedání rychty 3 dni napřed a to buď oběžníkem, buď novinami neb soukromými dopisy a vyhláškou na obecní vyhlašovací tabuli.

ARTIKUL XIII.
A jako všude na světě různic, vejtržek a sporů přichází, ustanovujeme následující:
Veškeré spory v obci naší z poměrů obecních (spolkových) vzniklé rozhodují se soudem smírčím, složeným z 5 sousedů: čtyř důvěrníků a vrchníka.
Každá strana sporná volí dva důvěrníky; všichni čtyři pak volí si vrchníka z rychty nebo sousedů obce prostou většinou hlasů; nemohou-li se o volbě jeho dohodnouti, rozhodne se mezi navrženými losem.
Vrchník povolá důvěrníky; aby na soudu zasedali. Také zde rozhoduje prostá většina hlasů.
Ze smírčího soudu není odvolání.

ARTIKUL XIV.
Jak vše světské počátek a konec béře, všeho pak do času jest, tož přece staroslavné obci naší dlouhého trvání přejíce, ustanovujeme:
Obec naše zaniknouti má, když 3/4 všech sousedů jednohlasně na tom se usnese ve valném shromáždění.
Klesne-li počet sousedů pod 10, rozejde se spolek.
Kdyby spolek zaniknul, připadne hotovost "Ústřední Matici Školské", ostatní jmění pak městu Kolínu s výhradou, aby ho užilo pro všeobecné dobročinné účely.
Kdyby "Ústřední Matice Školské" nebylo, připadne i hotovost městu Kolínu s touž výhradou jako ostatní jmění.

ARTIKUL XV.
Veřejně vystupujíc jest obec oprávněna užívati zvláštních odznaků (po případě stejnokroje), pak-li k tomu zvláštního úředního povolení si vymůže.
Užívání odznaků mimo povolení rychty jest zakázáno.

ARTIKUL XVI.
Zvláště pak všem sousedům a podruhům vespolek a každému zvláště se připomíná, že činnost obce (spolku), jakož i v ní usedlých sousedů a podruhů nepolitická jest a v budoucnosti nepolitickou zůstati má.

ARTIKUL XVII.
Různá ustanovení:
l. Obecní knihy: pro náležitý přehled zřídí se seznam sousedů a podruhů
2, kniha památní,
3. kniha kontribuční,
4. kniha pokladní;
5. jednací protokol,
6. seznam knih;
7. seznam hudebnin a nástrojů
8. seznam všeho obecního (spolkového) majetku a
9. kniha presenční.

Za svobodnou obec Baráčníků v Kolíně
Na den sv. Vavřince 10.srpna 1895

Bedřich Řezníček - t.č. levá ruka
Gustav V.Svoboda - t.č. rychtář

Bedřich Mathesius

Tiskem A.Hanuše v Kolíně – Nákl. Svob. Obce Baráčníků